Všeobecná charakteristika

Kraj: Moravskoslezský kraj
Okres(y): Nový Jičín
Katastrální území: Kunín
Mapové listy: 2512, 25122
Geologická správní oblast: Podslezská a slezská jednotka
Lokalizace: 1400 m SZ od kostela v Šenově
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Dnes již netěžené, opuštěné hliniště zastihující cihlářské suroviny těžené až do nedávné doby. V hliništi jsou dobře zachovány ledovcové sedimenty z posledního glaciálu.
Technický objekt: hliniště
ID : 2831

Geologie

Geologická charakteristika: Svrchní část hliniště je tvořena 2-4 m mocnými nevápnitými sprašovými hlínami pocházejícími z vrcholné části posledního glaciálu. V jejich podloží se nacházejí lakustrinní jílovité prachy až jemně zrnité písky a pod nimi se nacházejí glacifluviální písky až písčité štěrky. Z geologického hlediska si největší pozornost zasluhují jezerní sedimenty. Jedná se o tence laminované lakustrinní/glacilakustrinní sedimenty typické střídáním světle modrošedých místy nafialovělých jílovitých siltů a smetanových až žlutorezavých dobře vytříděných jemnozrnných křemenných písků s častými železitými záteky. Vrstvy jsou nejčastěji uloženy horizontálně až subhorizontálně, často jsou zprohýbány, místy se vyskytují skluzové a odvodňovací textury. Ve štěrkové frakci se místy nacházejí i nordika. Ve vrstvách prachovitých jílů se vyskytují hojné až 2 cm široké kořínky o délce až do 20 cm a v závěru jezerní sedimentace se v z. části odkryvu vyskytují až 10 cm mocné čočky dekomponované organické hmoty, ve které byl obsah organického uhlíku (TOC) stanoven na 3,64 %. Skladba analyzovaného pylového spektra: Picea typ (typ smrk), Abies typ (typ jedle), Pinus sylvestris typ (typ borovice lesní), Pinus cembra typ (typ borovice limba), Alnus glutinosa typ (typ olše lepkavá), Tsuga (tsuga), Ulmus (jilm), Larix typ (typ modřín), Taxodiaceae/Cupressaceae (tisovcovité/cypřišovité) a pod. Skladba pylového spektra byla velice ojedinělá. Pylové spektrum vyprodukovala lesní vegetace hustého jehličnatého lesa, i když pyly smrku, borovice a jedle relativně dobře migrují a přítomnost pylu modřínu může naznačovat i na nižší jehličnatou lesotundru vzdálenou až několik set km od hustého jehličnatého lesa. Pylové společenstvo jednoznačně odpovídá chladnomilné vegetaci středoevropských glaciálů. Zajímavá je přítomnost pylového zrna Tsuga, které se vyskytuje ve starší části pleistocénu. Na lokalitě byly mokřady, jak naznačují nálezy cyst řas a kolonií r. Pediastrum. Původní rašelinný sediment musel být na tuto lokalitu sekundárně přemístěn. Podložní glacifluviální sedimenty jsou odkryty v pískovně dále na J. Jsou tvořeny ve svrchní části planárně, níže potom spíše šikmo a korytovitě zvrstvenými písčitými štěrky až štěrkovými písky. Odkrytá mocnost je min. 8 m, z vrtů jsou však v této oblasti známy mocnosti glacifluviálních písků a štěrků až 12–15 m. Ve štěrkové frakci se jako nejhojnější objevují kulmské droby, pískovce a žilný křemen, v menší míře jsou přítomné valouny exotik a nordika. Obsah nordických hornin lze odhadnout na ~10–12 %, nejhojnější obvykle bývají baltské pazourky, baltské a dalarnské červené pískovce a potom granitoidy z Ålandů a Smålandu a porfyry z Dalarna. Zaoblení klastů je obvykle střední až dobré, převažují polozaoblené až zaoblené klasty, ostrohranné klasty se vyskytují spíše výjimečně.Vzhledem k pozici lakustrinní/glacilakustrinních sedimentů, které jsou v přímém nadloží proglaciálních glacifluviálních sedimentů je velmi pravděpodobné, že k sedimentaci této akumulace docházelo v příledovcovém jezeře vzniklém v kataglaciálních fázi prvního sálského glaciálu (Drenthe, MIS 6). Nelze však jednoznačně vyloučit ani jejich sedimentaci v kterémkoliv chladném období před posledním pleniglaciálem (nordika mohla být do jezera resedimentována z povrchových výchozů glacifluviálních sedimentů v blízkém okolí), kdy bylo území překryto 2–5 m mocnou polohou eolických sedimentů.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér akumulačních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: kenozoikum - kvartér
Témata: sedimentologie, kvartérní geologie
Jevy: vrstva
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: sprašová hlína
Geologický význam: významný studijní profil, geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geol. lokality registrované v ČGS v CHKO
Ochrana geologického fenoménu: A - je důležitou součástí vyhlášené lokality
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Ojedinělý výskyt lakustrinních/glacilakustrinních sedimentů u Nového Jičína.
Součást VCHÚ: CHKO Poodří
Součást Geoparku: Podbeskydí
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Bez střetů, popřípadě při obnovaní těžby možnost vytěžení. Při deštivém počasí je lokalita vozem nepřístupná.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Gilíková H. a kol. (2007): Textové vysvětlivky k základní geologické mapě 1: 25 000 25- 122 Suchdol nad Odrou. - MS, ČGS Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Nývlt Daniel, 30.08.07

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 2831 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-29]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/2831.

Lokalizace v mapě: